Knóssos

28. března 2008 v 21:31 | Denisa |  města,chrámy a významné stavby
Mínós byl nejstarší vládce, který svými loděmi kontroloval hlavní část řeckých vod. Ovládal Kyklady
a jako první založil na většině z nich kolonie za jejichž místo držitele dosazoval své syny. Archeolo-
gie se však setkala i se soudobými zprávami, např. s Egyptskými hieroglyfickými texty jež vypovídaji
o konkrétních hospodářských a kulturních činech Kréťanů, které nazývají Keftiu. Britský vědec
Arthur Evans se rozhodl hledat Mínóovo město. Když v roce 1900 začal kopat jen pět kilometrů
jihovýchodně od hlavního města Kréty Iraklionu na pahorku zvaném Kefala, brzy nalezl, co hledal.
Po vykopávkách v Knóssu následovaly další objevy po celé Krétě, které potvrzovaly existenci vys-
pělé kultury.
Kréta byla osídlena v 6.století př.n.l. zřejmě z malé Asie.Lidé žili v jeskyních a pravoúhlých domech
z hlíny, pěstovali ječmen a pšenici, olivy a víno a chovali dobytek. Mezi roky 3100 a 2100 př.n.l. v
takzvaném předpalácovém období se pomalu vyvinula Mínójská kultura,vyznačující se propojenými
komplexy budov, štíhlými nádobami, šperky a pečetěmi.Mezi roky 2100 a 1700 př.n.l. v takzvaném
starším palácovém období, existovala na ostrově řada rovnoprávných knížectví, jímž dominovaly
paláce: Knóssos,Faistos, Malia a Kato Zakros. Tyto komplexy již byly méně symetrické, spíše byla
jedna část zvýrazněna.Okolo nádvoří byly uspořádány skladiště a svatyně na západě, slavnostní sály
na severu,dílny na východě a mezi tím byly rozptýleny obytné místnosti. Paláce měly rovněž hospo-
dářský, náboženský a politický význam. Kolem roku 1700 př.n.l. došlo ke katastrofě - paláce byly
zničeny ohnivou smrští. Příčiny dosud nebyly známy.Tím se vše změnilo. Po opravách se větší část
Kréty dostala do závislosti na jednom paláci,a to v paláci Knóssu.
Palác v Knóssu ležel přímo uprostřed města. Domy významných Mínójců vypadaly jako zmenšené
kopie paláce. V západním křídle paláce byla umístěna především skladiště. Dvojbřité sekery vyryté
na stěny ukazují na rituální význam skladišť. V bezprostředním sousedství ležela řada svatyní. V sa-
králních místnostech vzdálených od centra byly uctívány přírodní fenomény jako hory, býci, hadi a
ptáci a rovněž velká matka jako bohyně země a plodnosti.
Evansova vědecky oprávněná rekonstrukce zachovává dojem z nesmírné živosti architektury, míst-
nosti přicházejí jakoby organicky jedna za druhou,stěny jsou pestře vymalované a zdobené obrazy
květin,rákosu,delfínů,ptáků a býků.A všude jsou sloupy,štíhlé a zatočené,tmavočervené,černé nebo
pestře pomalované.To vše a skutečnost,že Knóssos nechránilo žádné opevnění,živilo představu,že
na Krétě kvetla v protikladu k dramatickému přítmí následujícího mykénského období "radostná
kultura".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama