Duben 2008

Šperky merojské královny

29. dubna 2008 v 21:00 | Denisa |  Zajímavosti ze Starého Egypta
Vládci Merojské říše si jako typ hrobky zvolili pyramidu. Jejich pyramidy jsou ovšem podstatně
menší a strmější než egyptské vzory.A právě ony nejvíce lákaly Itala Ferliniho. Přibližně 200 km
severně od Chartúmu poblíž vesnice Begaravíja začal odkrývat východní stěnu jedné z nich,u níž
se nacházela klenutá kultovní místnost,do které se vcházelo zvláštní branou v podobě chrámové-
ho průčelí (pylónů).Do zadní stěny kaple byly původně vsazeny nepravé dveře,zatímco její ostat-
ní stěny zdobily reliéfy znázorňující majitelku pyramidy - neznámou merojskou královnu.
Ve východní stěně pyramidy hned pod jejím vrcholem nalezl Ferlini otvor a místnost vysokou při-
bližně 1,50 m a dlouhou 2 m. V této místnosti bylo nejen lůžko pokryté bílým plátnem, ale přede-
vším zlatý poklad královny.Ferlini však pokračoval dále.Při doslovném rozebírání pyramidy nalezl
další úkryt,jenž ho ovšem svým obsahem zklamal.Takto postupně rozebral celou pyramidu králov-
ny až na její skalní podloží.Naštěstí následující nepříznivé okolnosti Ferliniho donutily,aby zane-
chal barbarského ničení starověkých stavebních památek a vrátil se do Evropy.
Zlatý poklad merojské královny tvořilo pět párů masivních zlatých náramků nádherně zdobených
postavami bohů a jejich symboly,zlaté pečetní prsteny,amulety a náušnice.Všechny šperky,které
jsou navíc vykládány různými polodrahokamy,dokazují vskutku mistrovskou dovednost neznámých
dávných klenotníků.
Vědecké zpracování šperků merojské královny uveřejnil až v roce 1910 tehdejší ředitel egyptské
sbírky v Berlíně H. Schäfer.Tehdy však stále ještě nebylo známé jméno majitelky těchto šperků,
neboť nebylo rozluštěné kurzívní abecední písmo,které obyvatelé meroe používali někdy od roku
200 př.n.l.Nutno říci,že zatímco toto písmo bylo rozluštěno hned následujícího roku 1911 F.L.Gri-
Ffithem,jazyk obyvatel Merojské říše není znám dosud.
V současné době víme,že majitelkou pyramidy a zlatých šperků byla královna Amanišachete,jež
vládla zřejmě v letech 41 - 12 př.n.l.Bylo to neklidné období,kdy došlo k prvním válečným střetnu-
tím Merojské říše a starověkého Říma.Hranici mezi Římskou říší a Merojskou říší,která se tehdy
nacházela poblíž místa Hierasykaminos (dnešní Maharraka ležící asi 140 km jižně od Asuánu),stří-
davě překračovaly výpravy obou soupeřících stran s cílem dosáhnout co nejvýraznějších vojen-
ských úspěchů.

Královnin poklad

28. dubna 2008 v 20:34 | Denisa |  Zajímavosti ze Starého Egypta
Za vlády Amenemheta IV. Maacherurea a posléze jeho sestry královny Sebeknofru se ve druhé po-
lovině 18.století př.n.l. objevují první známky oslabování ústřední královské moci.V období násle-
dující 13.dynastie jsme svědky obdobných jevů jako po smrti předposledního panovníka Staré říše
Pepiho II.: vládci se po sobě rychle střídají,upadá hospodářství a do Egypta pronikají cizinci.Nejhor-
ší situace je na východu Delty,kam přicházejí četné semitské kočovné kmeny,s jejichž příslušníky
se spojují asijští otroci a propuštěnci.Jejich vliv v Egyptě sílil,postupně získali významné úřady,a tím
i moc.
V první polovině 17. Století př.n.l. se proud asijských přistěhovalců do dolního egypta ještě znáso-
bil. Egypťané je tehdy pojmenovali hekau chasut, vládci pouštních zemí, tedy titulem, kterým ve
střední říši označovali beduínské náčelníky.Z tohoto egyptského výrazu pochází slovo Hyksósóvé,
které dodnes používáme k označení cizích vládců 15. a 16. Dynastie panujícím v egyptě sto let.
Přitom šlo o příslušníky západosemitských kmenů,kteří za příznivých politických poměrů a s pomo-
cí nových,účinných bronzových zbraní a vyspělejšího válečnictví ovládli syrské a palestinské kmeny,
obsadili deltu a okolo roku 1650 př.n.l. se v ní ujali vlády a založili své sídelní město Avaris.
S cizí nadvládou se ovšem nikdy nesmířil hornoegyptský veset,jehož vládci zorganizovali protihyk-
sóský odpor a postavili se do jeho čela.Předem řekněme,že odpor byl úspěšný,skončil se osvobo-
zením země z cizího jha a představoval počátek třetího vrcholného období staroegyptských dějin-
-nové říše.Úspěšní vesetští vládci tvoří 17. Dynastii,která trvala přibližně sto let.
Panovníci 17. Dynastie a členové jejich rodin se nachávali pohřbít v Dra Abú en-Naze,což je skal-
natá oblast na západním břehu Nilu patřící k rozlehlé vesetské nekropoli.Jejich hrobky byly obje-
veny již v první polovině minulého století a nálezy z nich se dostaly do různých zemí,takže jsou ny-
ní roztroušeny po muzeích.Archeologické výkopy tohoto pohřebiště 17. Dynastie jsou nerozlučně
spjaty zejména se jménem slavného francouzského egyptologa A.F.F. Marietta.
K největším Mariettovým nálezům v Dra Abú en-Naze patřila bezesporu rakev s mumií královny
Ahhotep a její pohřební výbava.Tento nález učiněný v roce1858 je v archeologii znám jako "po-
klad královny Ahhotep".Zvláštní místo mezi předměty královny Ahhotep zaujímaly zbraně a šperky
Vysokou uměleckou hodnotou vynikají především dýky vykládaném elektronem,karneolem a lapi-
sem lazuli a válečné sekery zdobené různými scénami a hieroglyfickými nápisy.Pozoruhodná je 43
centimetrů dlouhá bárka ze zlata s jejím majitelem a posádkou.Šperkařská díla z Ahhotepiny hrob-
ky,jako například náprsní destička,náramky a řetězy s přívěsky,potom patří k těm nejkrásnějším,
které ze starověkého egypta známe.

První láska

28. dubna 2008 v 8:32 | Denisa |  Zajímavosti ze Starého Egypta
Ze starého Egypta, přesněji řečeno z doby konce 2. Tisíciletí se dochoval nejstarší známý soubor
milostných písní.Jsou to písně, v nichž se mluví o nejkrásnějším vztahu dvou mladých lidí - o jejich
upřímné vroucí lásce.
Tyto písně jsou psány hieratickým písmem na papyrech a vápencových úlomcích a čtou se zprava
do leva.Jejich jazykem je novoegyptština, v pořadí třetí vývojový stupeň egyptštiny.Egyptské milo-
stné jsou velice živé a svěží a hluboký lidský cit z nich vyzařuje natolik, že i po třech tisíciletích
nám jsou dobře srozumitelné a o lásce mladého chlapce a dívky nám řeknou více než jakékoli jiné
dochované písemné památky nebo znázornění.
V mnoha písních chlapec okouzlený dívkou obdivuje její krásu a chválí její půvaby:
Mé milé se žádná nevyrovná,
nad všechno na světě je krásnější.
Září jak novoroční hvězda
před krásným rokem.
Vyniká jemnou pletí,
dívá se rozjasněnýma očima,
a když mluví,mluví sladce
bez zbytečných slov.
Motivy egyptských milostných písní jsou velice rozmanité.Vyskytuje se z nich nemoc z lásky, s níž
si lékaři nevědí rady, ačkoli k vyléčení stačí pohled na milovanou osobu. Jsou v nich poslové lásky,
mezi něž patří zvířata,stromy i rostliny.Naopak velkými překážkami zamilovaných mohou být ple-
tichy sokyně nebo řeka hemžící se krokodýly.Kouzlo milostných písní ještě umocňuje jejich pros-
tředí - louky na březích nilu,papyrové houštiny a ovocné sady.
Dívka, která loví na lučině ptáky, není schopna se soustředit na práci,neboť láska je silnější:
Divoká husa křičí,
když se chytí do mé nástrahy.
Tvoji lásku,která mne přemáhá,
však propustit neumím.
Smotám síť.
Ale co řeknu matce,
k níž se každý den vracím
ověšena ptáky?
Dnes jsem nelíčila žádnou past.
Sama jsem se chytla do sítě lásky!
Pomocí zamilovaného chlapce a dívky byla ve starém egyptě nesmírně oblíbená a hojně uctívaná
Zlatá bohyně lásky Hathora.Právě jí se oba svěřují se svým jediným přáním a největší touhou.Av-
šak někdy se dívka dovolává přímo krále bohů Amona:
Odešla jsem od milého
a vzdálila se od své lásky.
Srdce se mi zastavilo.
Když pohlédnu na sladký koláč,
jako bych uviděla sůl.
Také lahodné víno
chutná jako žluč.
Jenom tvůj dech
může oživit mé srdce.
Kéž mi tě Amon dopřeje
navěky věků!

Faros

27. dubna 2008 v 19:40 | Denisa |  Stavitelství
Legendární maják vybudovaný v letech 283/82 př. n. l. na ostrově Faru dostal jméno Faros po os-
trově.S výškou 130 metrů byl jednou z nejvyšších staveb starověku a byl pokládán za jeden se sed-
mi divů světa.Byl vybudován z bílého kamene-mramoru nebo vápence-a tvořily ho tři stupně: na
nejvyšším trůnila socha Dia Sótéra,Dia zachránce.Věž byla postavena tak solidně,že přežila i tsuna-
mi v roce 365 n . l. Kus po kuse se zřítila teprve v důsledku zemětřesení od 8. do 14.století a roku
1480 byla nahrazena mamlúckou pevností Kvajt Bej.

Apollón

26. dubna 2008 v 21:06 | Denisa |  Bohové
Ačkoli mytologie líčí Apollóna jako syna Dia a dcery titánů Létó,je pokládán za boha,který přišel
z daleké Asie a musel se prosadit proti soupeřům.Musel například zkrotit draka Pýthii,věštící
kněžce Apollónova chrámu,tato tradice pokračovala.Jako krásný,věčně mladý,bujný,ba,arogantní
bůh trestal Apollón smrtelníky nemilosrdně za jejich prohřešky.V Delfách byl uctíván jako ztěles-
nění čistoty a jasu,pořádku a kázně.Vedle toho však byl i ambivalentní,neboť byl zároveň krutý i
nakloněný Músám.Ovšem taková nejednoznačnost-mimo hranice dobra a zla-je charakteristická
pro řecké bohy obecně.

Jak se stavěly pyramidy

25. dubna 2008 v 20:31 | Denisa |  Stavitelství
Neexistují žádné záznamy,které by popisovaly stavební metody,jaké užívali stavitelé pyramid,
a proto se o těchto metodách už dlouho vedou spekulace.Soudilo se,že základna se určovala
zaplavením stanoviště vodou,ale to by byl úkol obřích rozměrů.Podle současných názorů se pro
vyměřování úrovně základů používaly příkopy naplněné vodou a spolu s nimi olovnice v rámu
připomínajícím svým tvarem písmeno A.
K dopravě obrovských bloků o váze až 15 tun od řeky na staveniště se pravděpodobně používaly
sanice tažené po dráze vytvořené z dřevěných trámků a polévané kvůli menšímu tření vodou či
bahnem.Tato teorie do značné míry nahradila mínění,že se používala kulatina,protože tření by v
tom případě bylo ještě vyšší a k jeho překonání by tak bylo potřeba ještě mnohem většího počtu
pracovníků.
Astronomické znalosti umožnily Egypťanům orientovat pyramidu přesně podle světových stran.
Pro ověření pravého úhlu používali trojúhelník o průměru délky stran 3 : 4 : 5 a sklon stěn zacho-
vávali pomocí nástroje zvaného seked. Severojižní osa odrážela geografii Nilu východozápadní
putování slunce.Orientace pyramidy tak zahrnovala dva nejdůležitější prvky,které byly základem
světského života i náboženských představ.
Také se stále vedou spory o to,jakým způsobem se bloky zvedaly do potřebné výše, i když se vše-
obecně uznává,že se používaly rampy.Jediná přímá rampa by byla obřím dílem sama o sobě,a tak se
nyní soudí,že takové rampy se používaly od úrovně základů zhruba do třetiny výšky.Odtud až na
vrcholek se pro zvýšení účinnosti používala rampa obtočená kolem rampy.Bloky vnějšího obložení
se uhlazovaly od vrcholku směrem dolů,přičemž rampy a lešení se postupně odstraňovaly a odvá-
žely tak,jak se dokončující práce blížily k základně.

"Osvoboditel bláznů" a léčení duševních chorob

23. dubna 2008 v 21:13 | Denisa |  Dějiny medicíny
V roce 2001 uplynulo 200 let od prvního vydání díla,které představuje zásadní mezník ve společen-
ském nazítání na duševní choroby.Autor spisuTraité médico-philosophique sur ľaliénation mentale ou
la manie,pojednávajícího o duševních nemocech,položil základy na nichž se mohla vyvíjet nauka o
duševních chorobách jako nedílná součást vnitřního lékařství.Poprvé spis vyšel v r.1801 v Paříži,
později byl přeložen do mnoha evropských jazyků.
Phillipe Pinel (1745-1826) v této práci předložil soustavné roztřídění duševních nemocí.Zásadním
přínosem jeho práce,ale bylo zdůraznění významu vlastních praktických zkušeností,které nabyl při
neustálém styku s nemocnými v zařízení pro nemajetné duševně choré.Pinel byl totiž zastáncem
lidského zacházení se šílenci a byl přesvědčen,že s duševně chorými je třeba nakládat jako s nemoc
nými lidmi-humánním způsobem.Do té doby byli duševně nemocní obyčejně považováni za posed-
lé ďáblem,vhodné léčení prakticky neexistovalo.Ve starších dobách jim hrozila trepanace,nebo do-
konce upálení.Společnost duševně nemocné odmítala,stávali se proto postupně závislými na péči
nejdříve církevních,později i státních útulků.Mnohdy byli spoutaní v řetězech,oblečení v hadrech,
někdy s roubíkem v ústech,apod.V Bethlem Royal Hospital v Londýně se dokonce v závěru 18.st.
vybíralo vstupné 1 pence a lidé se sem chodili pozorováním těchto chudáků bavit.Někde se je lé-
kaři pokoušeli cvičit jako divoká zvířata.Ještě po celé 17. A 18. Stol. Se duševně nemocní obyčejně
léčili podle zásady"duševně nemocný musí být zkrocen hladem,bitím a okovy".
Pinel věřil,že pacienti připoutaní řetězy se stávají agresivními a nebezpečními právě v důsledku špa-
tného nakládání.Laskavé nacházení podle jeho názoru naopak posilovalo jejich sebevědomí a usna-
dňovalo začlenění do společnosti.
Pinel se odhodlal(někteří o něm tvrdili,že se sám pomátl) ověřit svou teorii v praxi a uvolnil pouta
49 chovancům ústavu Bicetre,kde byl ředitelem.Pokus měl úspěch a Pinel se zapsal do dějin medi-
cíny jako osvoboditel nevinně trpících nemocných lidí.
Pinelova výzva,že blázni nejsou viníci,které je třeba potrestat,ale nemocní,jež si zaslouží naše ohle-
dy,byla vyslyšena v celé evropě a zaznamenala počátek nového pohlížení na duševně nemocné.Au-
tor zemřel v r.1826 jako celosvětově uznávaná lékařská kapacita.

Korán

21. dubna 2008 v 21:01 | Denisa |  Náboženství
Svatá kniha Korán,arabsky al-Kurán(přednášení,čtení),je svatá kniha muslimů obsahující sbírku tex-
tů,které přednášel Muhammad během své dvacetileté prorocké činnosti v Mekce a Medíně.První
Muhammadova zjevení se tradovala pouze ústně.Časem si je,ale horliví muslimové začali zazname-
návat na různé písařské materiály:kůži,palmové stvoly,dřevěné tabulky a úlomky kamene nebo kos-
tí.Teprve v Medíně měl Muhammad několik písařů,kteří pod jeho vedením soustavně zapisovali zje
vení a spojovali je ve větší celky.Vzniklo tak několik sbírek Muhammadových zjevení,z nich někte-
ré ovšem dodatečně až po jeho smrti.
Po Muhammadově smrti skončila přirozeně boží zjevení,a tak také byly navždy přerušeny rozhovo-
ry Alláha s obcí věřících prostřednictvím proroka.Úlohu proroka božího už nikdo nezdědil.Pro mu
slimy to znamenalo,že se museli snažit shromáždit všechna zjevení a pečlivě je zaznamenat pro bu-
doucnost.Podle tradice dal podnět k jejich zaznamenání a k prvnímu sestavení koránu pozdější Cha
lífa Umar hned v roce 633.Prý ho navrhl uspořádat v písemné podobě,aby nezanikla jeho znalost.
Definitivní konečná podoba koránu,ale ve skutečnosti vznikala v letech 651 - 656 kdy Chalífa Uth-
mán zřídil radu v čele s prorokovým písařem Zajdem inb Thábitem,která měla stanovit závazné
znění koránu.
Všechna Muhammadova zjevení byla zaznamenána v rýmované próze a sloučena do 114 kapitol.
Každá kapitola(súra) má svůj název a má různý počet veršů(áját).Kapitoly jsou v koránu seřazeny
podle délky od nejdelší k nejkratší s výjimkou první súry(al-fátiha),která je nejrozšířenější modlit-
bou muslimů.
Uthmánova komise nechala zhotovit tři nebo čtyři opisy závazného znění koránu z nichž jeden po-
nechali v Medíně a ostatní zaslai do hlavních provincií.Korán,který se dodnes užívá v islámském
světě je totožný právě s tímto textem,který byl zaznamenán za Uthmánovy vlády.Muslimové,pro
něž se stal korán základem jejich světového názoru,považují jeho obsah,jazyk i styl za jedinečný a
nenapodobitelný Alláhův výtvor.


Kronika Egyptských královen

20. dubna 2008 v 19:46 | Denisa |  Moje literatura
Kronika Egyptských královen
Autor: Joyce Tyldesley
První kniha,která v úplnosti popisuje barvité dějiny Egyptských královen.
Poutavé životopisy pokrývají dobu přes 3 000 let a provázejí osudy egyptských královen od
raných dynastií po sebevraždu královny Kleopatry roku 30 př. Kr.
Příběhy slavných královen,jako jsou Hatšepsut,Nefertiti,stejně jako osudy méně známých
královských manželek,odhalují,jaké úlohy mohly královny mít-od oddaných žen a matek po
zástupce králů a v časech krize až po samostatné vládkyně.
Zajímavé stránky života starých egypťanů od porodů po paruky jsou vysvětleny v malých ex-
kursech a text doplňují přehledy,genealogické tabulky a vysvětlivky.
Chronologii královen můžete sledovat na přehledných časových osách.
273 ilustrací,z toho 173 v barvě,včetně portrétů,rekonstrukcí a kreseb.

Kleopatra královna králů-Fiona MacDonald

20. dubna 2008 v 19:14 | Denisa |  Moje literatura
Kleopatra Královna králů
Autor: Fiona MacDonald
· Literatura faktu
Staňte se očitými svědky…
života mocné egyptské vládkyně
· Poutavé vyprávění oživuje minulost
· Díky vzrušujícímu vyprávění očitých svědků budete mít pocit,že jste součástí děje
· Senzační fotografie,samostatně uvedené detaily a schematické náhledy vám pomohou dát
si dohromady celý příběh

Tajemná magie Starověkého Egypta-Anne Christie

20. dubna 2008 v 19:01 | Denisa |  Moje literatura
Tajemná magie starověkého Egypta
Autor: Anne Christie
Tato kniha se zabývá především významným vlivem magie na starověký Egypt.Strach z neznámého
se vždy pojil s magií a náboženstvím a přiživoval víru v legendy vetkané do hlavního proudu egypt-
ské mytologie.Příběhy o starověkých bozích a dávných metodách praktikování věštění egyptskými
kněžími-mágy mají vždy něco společného se silami přírody-přírodními energiemi magie.Praktickou
interpretací magických sil ve starověkém Egyptě byly rituální motlitby a důležitost zachování nes-
stelnosti mrtvých.

Archeologické objevy 50 nejvýznamnějších nalezišť a vykopávek

20. dubna 2008 v 15:47 | Denisa |  Moje literatura
Archeologické objevy 50 nejvýznamnějších nalezišť a vykopávek
Autor: Wolfgang Korn
· Dějiny,historie
Kamenní svědkové dávných kultur nás naplňují úžasem nad skvělými výkony architektů starých
civilizací a budí v nás zvědavost na poznatky,které získal výzkum o historii a významu,vzniku a
úpadku nejvýznamnějších starověkých lokalit.Ať již jde o skalní kresby v Lascaux nebo palác v
Knóssu,o pyramidy nebo o hliněné mešity v Timbuktu-zabývat se kultovními středisky,paláci,
nekropolemi a sídlišti vyspělých kultur počátků lidských dějin je stejně napínavé jako poučné.
Wolfgang Korn představuje padesát archeologických lokalit,jež patří k nejvýznamnějším svého
druhu.
CO NAJDETE UVNITŘ
· Padesát poutavých esejů
· Padesát stránek s fakty
· Stručné zhodnocení
· Rejstřík
· Více než 300 barevných vyobrazení
· Spoustu odkazů na literaturu a film na umění i kulturu každodenního života
Tato kniha patří k mým oblíbeným,protože je fakt skvělá a ke každému článku je internetový
odkaz na stejné téma,takže se vlastně můžete ještě navíc něco dozvědět.

Záhady historie-Robert Stewart

19. dubna 2008 v 20:47 | Denisa |  Moje literatura
Záhady historie
Autor: Robert Stewart
· Literatura faktu
Kdo postavil Stonehenge a proč?
Existoval trojský kůň?
Byl Marco Polo velký cestovatel nebo lhář?
Je král Artuš historická osoba?
Takové a podobné otázky z historie si klade tato kniha,aby téměř detektivními metodami došla
často k překvapivým závěrům.Text doplňuje množství fotografií,dobových ilustrací a přehledných
časových os.Jenže mně osobně tato kniha moc nedostala.Co se týče těch ilustrací tak to ano,ale
jinak obsah je nudný.Dokonce jsem napsala z této knihy tři články,které jsou na tomto blogu a do-
cela lituji,že jsem je sem zařadila,protože jsou dost dlouhé a nevýrazné.

Ramses Veliký-Philipp Vandenberg

19. dubna 2008 v 20:13 | Denisa |  Moje literatura
Ramses Veliký
Autor: Philipp Vandenberg
· Literatura faktu
Ramses II.,z bible známý velký faraon,žil téměř sto let.Za jeho vlády byly děti Izraele odvlečeny do
otroctví,Egypt strádal po sedm hubených let,říše na nilu však zažila i období svého největšího lesku
a blahobytu.Jako velký příznivec rozvoje stavebnictví dal RamsesII. Vybudovat bezpočet památníků
i postavit četné skalní chrámy a mnoho měst.Autor v poutavě a barvitě podané románové biografii
líčí život nejbojovnějšího a po rozkoších nejvíce prahnoucího vládce nad Egyptem. Mně se moc líbí
jakým stylem Vandenberg píše svoje knihy.Na jedné straně z něčeho udělá záhadu,ale postupně to
vylíčí tak rozumně a tím je to čtení o něco zajímavější.

Mumie-Joyce Tyldesley

19. dubna 2008 v 19:50 | Denisa |  Moje literatura
Mumie
Autor: Joyce Tyldesley
· Literatura faktu
Na úvod nás autorka seznámí s teoretickým zázemím i praktickou stránkou balzamování.Detailní
popis balzamovacích postupů doplněný citací z antických autorů představuje strhující,byť poněkud
hrůzostrašné čtení.Dozvíme se, jaký osud potkal balzamovaná těla faraonů,a přiblížíme se pravdě
skryté za kletbou,která údajně čeká na narušitele jejich věčného spánku. Joyce Tyldesley se však
neomezuje na ověřování strašidelných historek,zajímá jí také vývoj,kterým v přístupu k mumiím
prošla seriózní věda.vydáme se s ní na dlouhou cestu od prvních veřejných odhalení a ohledání mu-
mií k supermodernímu vyšetření prostřednictvím počítačové tomografie a analýzy DNA.Vzhledem
k autorčině širokému záběru mumie nepochybně najde širší okruh čtenářů: milovníky starého Egy-
pta ,studenty historie a v neposlední řadě i ty,kteří se zajímají o rituály smrti či okultismu.Tato kni-
ha se pěkně čte a je opravdu výborná.Doporučuji si jí zakoupit,protože se tam člověk dozví o ce-
lém postupu balzamování až po pohřbívání faraona.Myslím si,že by neměla chybět u každého mi-
lovníka Starověkého Egypta.

Údolí králů Thébská pohřebiště a chrámy-Alberto Siliotti

19. dubna 2008 v 16:12 | Denisa |  Moje literatura
Údolí králů-thébská pohřebiště a chrámy
Autor: Alberto Siliotti
· Populárně naučná pro dospělé-Dějiny fakta
Kompletní průvodce Údolím králů a Thébskými pohřebišti shrnuje nejzajímavější poznatky a pos-
kytuje za pomoci topografických map a reliéfů nezvyklé pohledy na známá i neznámá místa jedné
z nejvýznamnějších archeologických lokalit.Tuto knihu mám ráda,protože je v ní spousta zajíma-
vostí třeba postup staveb královských hrobek,architektura,faraonův pohřeb a také hrobky dynas-
tií,které jsou krásně popsány a doloženy pěknými fotografiemi.

Věčná Ambra - Kathleen Winsorová

19. dubna 2008 v 15:41 | Denisa |  Moje literatura
Věčná Ambra
Autor: Kathleen Winsorová
· Beletrie pro dospělé - společenské romány
Tento román mě dostal asi před deseti lety a doporučuji ho přečíst,protože je velmi zajímavý.
Hned na začátku čtení budete nenasytní a budete hltat každou stránku,protože ten příběh je
strašně poutavý.Je to příběh o půvabné venkovské dívce,která z nejnižší sociální vrstvy závrat-
ně vystoupí na společenském žebříčku až mezi anglickou dvorní smetánku a stane se favoritkou
samotného krále Karla II.V té knize je velmi barvitě popsán požár Londýna a morová epidemie
a samotný život Ambry,která zažívá svůj život v žaláři až po život milenky samotného krále.

Města a bydlení

19. dubna 2008 v 14:22 | Denisa |  Stavitelství
Egyptská města se obvykle stavěla na šachovnicovém půdorysu,s domy uspořádanými do řad.Plány
měst souvisely se společenským rozvrstvením,protože významní hodnostáři,řemeslníci a nádeníci
bydleli v odlišných čtvrtích.
Základním stavebním prvkem byla nepálená cihla.Směsice hlíny,slámy a kamení se nalila do forem
a nechávala na slunci ztvrdnout.Pálené cihly se začaly používat za Nové říše.Střechu nesly palmo-
vé trámy,podlahy se dělaly z udusané hlíny,někdy doplněné rohožemi z papyru.
Poblíž domovních dveří byl obvykle zobrazen Bes,divoce vyhlížející trpasličí bůh, jenž byl ve sku-
tečnosti ochráncem a nositelem dobra pro rodinu.
Domy boháčů mívaly více pater a někdy i zvýšenou podezdívku na ochranu proti vzlínající vlhkos-
ti.Vnitřní zdi v těchto domech bývaly omítnuté a malované. Vnější zdi se bílily na ochranu proti
horku,malá okénka v nich byla obrácena k severu.To udržovalo uvnitř příjemnou teplotu bez oh-
ledu na okolní podmínky.Zároveň to však znamenalo,že uvnitř bylo málo světla,a proto se použí-
valy olejové keramické lampičky.Většina domů byla vybavena jen malým množstvím nábytku.Nej-
obvyklejšími kusy,které se zhotovovaly převážně ze dřeva,byly postele,stoličky,stoly,lavice a tru-
hly.Křesla stála jen v domech boháčů,kde i nábytek byl mnohem elegantnější a zdobnější.
Sanitární zařízení neexistovala ,i když některé domy byly opatřené koupelnou. K vaření sloužily
hliněné pece či otevřená ohniště,kde se topilo dřevěným uhlím nebo dřevem.

Velká sloupová síň v Karnaku

19. dubna 2008 v 13:24 | Denisa |  Stavitelství
Velká sloupová síň v Karnaku, která byla ve starověku často považována za jeden z divů světa. Je
součástí chrámového komplexu zasvěceného Amonovi a na její výstavbě se podílela řada faraonů
-byla zahájena za 18.dynastie a dokončena za Ramessovců. Tento obrovský prostor o rozloze asi
102 x 53 metrů byl původně zastřešen velkými bloky pískovce, takže jediným osvětlením byla
téměř dvacet metrů vysoká postranní okna. To ostře kontrastovalo s amarnským obdobím, kdy se
náboženské obřady odehrávaly především v otevřených prostorách a jen výjimečně pod střechou.
Strop podpíral hustý les 134 sloupů, z nichž dvanáct je zakončeno hlavicí ve tvaru otevřeného
květu papyru, zatímco ostatní připomínají uzavřené poupě. Tyto sloupy představují papyrusovou
houštinu, která rostla v pradávné bažině, z níž podle mýtu o stvoření vzešel život. Chrámové
komplexy obvykle zahrnovaly i posvátné jezírko jako symbol bezbřehého vodstva, odkud povstal
řád.