Epidauros

8. května 2008 v 21:23 | Denisa |  města,chrámy a významné stavby
V upomínku na léčitelské umění starověku má dodnes mnoho léčebných zařízení a lékáren ve znaku
symbol Asklépia, hůl obtočenou hadem. Starověké lékařství přitom začínalo jako obětní kult, lidé
pokládali nemoci za osudové a snažili se je odvrátit bohulibými rituály a oběťmi. Obraceli se přitom
nejprve na Apollóna, toho však brzy nahradil polobůh a zázračný léčitel Asklépios.
Hlavní Asklépiova svatyně se nalézala v Epidauru uprostřed Argolidy, na severovýchodním cípu Pe-
leponésu. Přesněji vzato, nebyla přímo ve městě Epidauru, jež leželo přímo u moře a vynikalo výz-
namným přístavem, ale deset kilometrů ve vnitrozemí na okraji divočiny.
Lidé, kteří hledali ve starověku uzdravení, prošli nejprve monumentálními propylejemi ze 4. Století
př. n. l., stavbou s branami, jehož průčelím v iónském slohu procházely rampy do interiéru v korint-
ském slohu. Sotva sto metrů na jih se rozkládalo posvátné prostranství, ohraničené hradbou. Ne-
mocný se napřed musel podrobit třídenní rituální očistě a přinést první oběti, a teprve pak směl
vstoupit do svatyně. Cesta ho vedla mezi podélnou sloupovou halou a Afrodítiným chrámem.
Volné posvátné prostranství bylo v průběhu 4. Století př. n. l. obestavěno řadou chrámů, galerií a
therm, jež byly všechny charakterizovány nádhernými sloupovými předsíněmi. Volné prostranství
mezi mezi nimi bylo zaplněno podstavci se sochami bohů, zvířat a hrdinů a votivními dary, tabulky
s poděkováním připomínaly úspěšná uzdravení. Nalevo a napravo od prostranství jsou pozůstatky
therm, ty nalevo pocházejí z pozdější doby, neboť za římských dob zažil Asklépiův kult ve 2. sto-
letí n. l. jěště poslední rozkvět.
Jihozápadním směrem bylo prostranství vykrojeno: tam byly nejsvětlejší stavby. V pozadí stál oltář
a malý chrámek Themidy a Artemidy. Před nimi se tyčil chrám Asklépiův, spíše úzký dórský peripte-
ros se šesti na dvanáct sloupů. Na konci rovněž úzké vestavby stála po vzoru Olympie kultovní so-
cha poloboha Asklépia, zhotovená ze zlata a slonoviny.
Za nejsvětějšími stavbami byla stejně impozantní jako tajuplná kruhová stavba, tholos z poloviny 4.
století př. n. l. Jeho předsíň tvořil prstenec z dvaceti šesti dórských sloupů, jež nesly rozetami zdo-
bené kladí a cihlovou střechu. Z vnitřní stavby se dochovaly základové zdi: vnější - s průměrem 22
metrů - jsou kruhové, vnitřní spirálovité jako v labyrintu. Spekuluje se, zda zde byli chováni "pos-
vátní " hadi nebo zda zde byl symbolický Asklépiův hrob, k němuž byli přiváděni poutníci, aby u ně-
ho obětovali.
Severně od tholu jsou zbytky podélnésloupové síně abtonu, jenž byl používán jako prostor pro lůž-
ka. Po vykonání obřadů a obětí a půstu následoval léčivý spánek, jádro uzdravovacího rituálu. Pa-
cientům se ve snech zjevoval bůh a zvěstoval jim uzdravení nebo pravidla životosprávy. Sebeléčebné
schopnosti poutníků aktivoval rituál, ale i víra v účinnou sílu svatyně, jak dosvědčuje množství votiv-
ních darů. Uzdravení prosebníků napomáhalo později i lékařské ošetření a sportovní a kulturní akce
umožňující zotavení.
Okolo svatyně vznikala řada therm a o něco jižněji leží dobře dochovaný stadion. Kolem roku 300
př. n. l. bylo 500 metrů dál na jihovýchod vestavěno do přirozeného svahu velkolepé divadlo. Již ve
starověku bylo divadlo pokládáno za nejkrásnější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama