Alexandrie

2. června 2008 v 8:16 | Denisa |  Zajímavá místa
Město na egyptském středozemním pobřeží je neoddělitelně spjato se dvěma z nejskvělejších jmen
historie: s Alexandrem Velikým a Kleopatrou.Alexandr Veliký se poté, co vyhnal z Egypta Peršany,
vydal na cestu do oázy Síva, aby se dotázal orákula. Když se dostavil v malé rybářské vesničce
Rhakotis, poznal ihned příznivou polohu tohoto protáhlého hřbetu pahorků, situovaného mezi
mořem a vnitrozemským jezerem Mareótis na západním okraji nilské delty, před nímž leží ostrov.
Mělo zde dojít nejen k úspěšnému založení jednoho z mnoha jím založených měst, ale měla zde
vzniknout v příštích staletích největší metropole středomoří a místo,kde bude pohřben:Alexandrie.
Ptolemaios I., nejprve místodržitel, poté král Egypta, dal spojit hrází ostrov Faros s pevninou a
získal tak dva chráněné přístavy. Obchodovalo se zde s kovy ze západního Středomoří, s egejským
olivovým olejem a vínem, s barvivy, se slonovinou a zlatem z přední Asie i s obilím, papyrem a
vonnými látkami z Egypta samotného.
Ptolemaios I. byl první, kdo využil Alexandrova mýtu. Dal unést nabalzamované tělo největšího
vojevůdce všech dob, jež mělo vlastně spočinout v Alexandrově vlasti Makedonii, do Egypta.
Alexandrie se stala hlavním městem s chrámy a paláci z mramoru a červené žuly. Nejkrásnější
budovou ve městě bylo prý gymnasion se 180 metrů dlouhým peristylem. Múseion bylo nejen
chrámem devíti Mús, ale zároveň také centrem vědeckého bádání a umělecké tvořivosti.
Ptolemaiovci zde nejen po dvě staletí shromažďovali nejdůležitější texty tehdejšího světa, ale
nechali například překládat i výtisky Tóry do řečtiny. Knihovna měla 500 000 až 700 000 svitků,
a byla tak rozsáhlá, že část svitků bylo nutno umístit v Serápidově chrámu. Když větší část
knihovny ze sporů o trůn mezi Kleopatrou a Ptolemaiem XIV. Shořela, byl snad největší poklad
starověkého vědění nenávratně ztracen.
Patronem města se stal řecko-egyptský bůh Serápis, jehož svatyně se tyčila v jihozápadní části
města na přirozené výšině. Zhruba 175 krát 75 metrů velká svatyně ukrývala ve svém nitru sochu
s jeho průvodcem, trojhlavým psem Kerberem - společně střežili bránu do podsvětí.
V sousedním východním přístavu, laguně tvořené výběžkem pevniny a ostrovem Faros, byly
zakotveny královské galéry dokonce až se 4000 veslaři a nad tím vším zářil oheň legendárního
majáku na Faru.
Co však z této starověké nádhery zůstalo? Málo, ba téměř nic. 21. července roku 365 n. l. zničila
mohutná přílivová vlna, patrně následek podmořského zemětřesení, pobřežní pás v celém
jihovýchodním Středomoří a strhla i část umělého náspu, na němž stály paláce. Protože hladina
moře od té doby stoupla, jsou dnes trosky palácových a přístavních zařízení pod vodou.Výjimkou
tvoří malý starověký park okolo takzvaného Pomeiova sloupu v jihozápadní části města. Avšak 30
metrů vysoký monolit nebyl postaven k poctě ani Pompeiovi, ani Diocletianovi, který Alexandrii
osm měsíců obléhal a poté dobyl. Ve skutečnosti to byla součást Serápidovy svatyně,která tu kdysi
stála a z níž se však dochovaly jen základy a pár kleneb podzemních prostor.
Blízko starověkého parku se nacházejí katakomby Kóm el-Šukafa, jejichž hrobky pocházejí z 1. a
2. století n. l. a v nichž se mísí řecké, staroegyptské a římské slohové prvky.
Ne nadarmo se Alexandrii říká " město legend". V devadesátých letech 20. století objevili potápěči
ve východní přístavní rejdě areál s tisíci starověkých stavebních dílů, sloupů a soch a nálezy zčásti
vylovili. Mají za to, že objevili nejen části majáku a artefakty z paláců, ale i jejich někdejší místa.
Od roku 1994 objevil tým potápěčů Jeana-Yvese Empereura před přístavním molem pevnosti Kvajt
Bejt v hloubce 6 až 8 metrů areál se zhruba 3000 starověkých nálezů - včetně sloupů a postav
sfing. A na stránky tohoto výzkumu se můžete podívat ZDE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ViK ViK | 2. června 2008 v 16:51 | Reagovat

Jak je to s tím Alexandrovým hrobem ? Našli ho nebo ne ? Tuším ještě ne, že ? Nějak si nejsem jistý. No a jinak jsem si kdysi na počítači pustil ten film o Alexandrovi, ale viděl jsem jen začátek.

2 Denisa Denisa | 2. června 2008 v 16:56 | Reagovat

Bohužel Viku ještě se nenašel. Prý jeho hrob hledalo 140 expedic, o jeho místě vzniklo asi na 300 teotií, ale zatím přesvědčivé důkazy neexistují.

3 ViK ViK | 2. června 2008 v 17:37 | Reagovat

Jujda to jsou čísla. Třeba jednou někdo kopne na správném místě a najde ho :o)

Jinak s tou knihovnou ... sedávám tam jednu hodinku vždycky odpoledne. Jinak jsem v kanceláři a úředničím.

4 Ducii Ducii | Web | 2. června 2008 v 18:53 | Reagovat

ahoj mozna by te treba mohli zajimat soucasne monarchie, jestli jo, podivej na muj blog:) jinak mas to tu hezke

5 Cartimmandua Cartimmandua | Web | 3. června 2008 v 12:52 | Reagovat

Hezký článek. Bylo by pěkné, kdyby někdo v brzké době Alexandrův hrob objevil. :)

6 Denisa Denisa | 3. června 2008 v 18:00 | Reagovat

Carti:děkuji, bylo by to zajímavý, docela bych byla zvědavá na ty poklady.

Vik: já vim všechno...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama