Jak se dělá mumie

13. června 2008 v 20:44 | Denisa |  Mumifikace
Bezprostředně po smrti odnesli pozůstalí nebožtíka do ibu, tedy na "místo očisty", případně "místo omytí". Zde jej kněží zbavili šatu a očistili nilskou vodou s příměsí natronu - jednalo se o rituální akt symbolizující znovuzrození. Místo ibu se z hygienických důvodů a také kvůli utajení , které hrálo neméně důležitou roli, nacházelo na okraji Rudé země (pouště), jen kousek od pohřebiště. Rozhodující roli sehrál rovněž snadný přístup k vodě. V blízkosti staroegyptské márnice by jistě nechtěl bydlet žádný duševně zcela příčetný člověk. Ve zdejším horkém podnebí by zápach a hejna much obrátily žaludek i nejotrlejším povahám. Zádušní rituály i vlastní balzamace se odehrávaly spíše ve stanech, nikoliv ve zděných budovách. Otevřené stany však určitě přitahovaly pouštní mrchožrouty, kteří v nich mohli bez větší námahy přijít ke kusu prosoleného masa. Uchovávaná těla proto musela ve dne v noci hlídat bdělá ostraha.
Rituálně očištěné tělo kněží přenesli do "domu mumifikace", zvaného per-nefer, kde je uložili na balzamovací stůl a podložili čtyřmi dřevěnými špalky. Odstranění měkkých tkání začínalo vyjmutím mozku, což byla jemná a náročná operace, v níž jim do jisté míry pomáhala polotekutá konzistence hmoty v nebožtíkově lebce. K prolomení dírkované ploténky čichové kosti sloužilo tenké dlátko, zavedené do nosního průchodu. Získaný otvor schovávačům umožnil proniknout do lebky háčkem, případně železnou tyčinkou, a vytáhnout z ní zbytky mozkové tkáně.
Kusy tkáně se nabíraly dlouhou lžící a zkušení mumifikátor si pomáhali také tím, že lebku nejprve naplnili tekutinou urychlující rozklad. Potom hlavu mrtvého naklonili, aby rozpuštěná tkáň vyšla nosním otvorem. Nebožtíkovu hlavu potom vycpali plátnem, napuštěným pryskyřicí.
Když se vypořádali z mozkem, zaměřila se jejich pozornost na břišní dutinu. Odstranění vnitřních orgánů původně dosahovali prostřednictvím svislého řezu vysoko v levém boku. Tento postup však po krátké době nahradili nižším řezem, opět v levém boku, ovšem vedeným od kyčelní kosti k tříslům. Prováděl se vždy nožem z "etiopského kamene", tedy z obsidiánu, jenž měl zvláštní rituální význam. Balzamovači vyřízli a uskladnili veškerý obsah břišní dutiny kromě ledvin, které nepovažovali za důležité.
Poté přistoupili k otevření bránice, což jim umožnilo vyjmout plíce a vyčistit hrudník. Srdce, sídlo citů a myšlení, však muselo za všech okolností zůstat na svém místě. Pokud je nešťastnou náhodou vyřízli, rychle je zase našili zpět.
Tělo, zbavené vnitřností, opět omyli, naplnili dočasnými vycpávkami, uložili na šikmou desku a pokryli krystalickým natronem.
Opsáno z knihy Mumie od Joyce Tyldesley
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wild-free-animals wild-free-animals | 2. srpna 2011 v 19:43 | Reagovat

Je to moc dobré.Líbí se mi to.

2 Denisa Denisa | Web | 2. srpna 2011 v 23:15 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama