Olga Boznańska

28. června 2008 v 20:55 | Denisa |  Moji nejlepší malíři
Olga Boznańska vstoupila do světa umění, tak jako se vstupuje do kláštera. Bezezbytku. Volba poslání připravená atmosférou v rodném domě, byla konečná a neodvolatelná. V době, kdy neměly ženy přístup na vysoké školy zaměřené na umění, dokázala perfektně zvládnout malířské řemeslo, vypracovat si osobitý, vlastní styl a získat všeobecné uznání. Cenou, kterou musela zaplatit, se stala rezignace na osobní život.
Olga se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Boznańských. Narodila se poměrně pozdě. Na svět přichází 15. Dubna 1865. Paní Boznańska kreslí a záleží ji na tom, aby se její dcery věnovaly umění. Olga se tedy učí kreslit od nejrannějšího dětství. Izabela, o dva roky mladší sestra, má hudební nadání. Prvními krakovskými učiteli byli Kazimierz Pochwalski a Józef Siedlecki. O studiu na Akademii výtvarných umění nepadlo ani slovo, v žádném případě sem totiž nepřijímají ženy. Devatenáctiletá slečna Boznańska proto chodí na kurzy A. Baranieckého, kde získává solidní základy řemesla, ale především navštěvuje přednášky Konstantyho M. Górského. Je zřejmé, že Olga má nadprůměrný talent a měla by pokračovat ve studiu mimo Krakov.. Volba padne na Mnichov, protože je podle otcova názoru nejen geograficky bližší než Paříž.
Když v říjnu 1886 začíná slečna Boznańska studovat v Mnichově, je jí jednadvacet let. Jako žena nesmí vstoupit na Akademii výtvarných umění, vzdělává se tedy pod vedením Karola Kricheldorfa, mizerného malíře, ale celkem slušného učitele. Má vyhrazené názory na umění, kriticky posuzuje tvorbu svého učitele. Navštěvuje Mnichovskou Pinakotéku, jedno z nejvýznamnějších evropských muzeí, kde často kopíruje velké mistry. Všichni si uvědomují, že žákyně přerostla své učitele. Boznańska se osamostatňuje. Začíná své práce vystavovat mimo Mnichov - ve Varšavě, Berlíně a Vídni. Cestuje, většinou s uměleckými záměry. Teprve v roce 1894 obdrží za Portrét malíře Pawla Nauena z rukou arciknížete Karla Ludvíka zlatou medaili ve Vídni a za Portrét miss Mary Breme vyznamenání v Londýně. Když v roce 1896 přijímá porota Société des Beaux-Arts na výstavu její obrazy, je šťastná. Má pocit, že dosáhla nejvyššího možného úspěchu. Olga má několik ctitelů. Victor von Back, velice zámožný Vídeňan, se dokonce s nadějí na manželský svazek nechal v Krakově pokřtít. Umělkyně je však již odedávna zasnoubená s malířem Józefem Czajkowským.
Když v roce 1896 přijala porota na pařížský Salón dva její obrazy o dva roky později postaví všechny před hotovou věc. Stěhuje se do Paříže. Spolu s francouzským bratrancem, Danielem Mordantem, připravuje rozsáhlou výstavu v pařížské galerii G. Thomase, kde sama prezentuje dvacet čtyři obrazů. Otec je velice znepokojen malou nadějí na materiální zajištění Olgy. Pravidelně jí přispívá na živobytí a pro obě dcerky připravil malý kapitál, který dostanou po jeho smrti,plně si ovšem uvědomuje naprostou bezradnost Olgy v praktických záležitostech. Má o ni starost, protože "vypadá jako mrtvola, ničí si zdraví čajem, cigaretami a tím, že skoro nejí". Zato ale hodně pracuje. Józef Czajkowski ukončí jejich zasnoubení. Když čte jeho dopis, musí si uvědomit, že je jí už 35 let. Boznańska se trápí. Čas jakoby se pro ni zastavil. Až do konce života, tj. po příštích čtyřicet let, se bude oblékat podle módy roku 1900. Plně se soustřeďuje na práci. V roce 1906 umírá otec a u sestry Izy se začíná projevovat psychická choroba. Příští léta s sebou přinášejí další výstavy a další vyznamenání. Je stále slavnější.
Po válce její sláva postupně opadává. Přestože se její dílo i nadále setkává s uznáním veřejnosti, pochvalných recenzí a zakázek znatelně ubývá. Je nemocná. Má sklerózu, ale snad ještě více ji trápí ekzém na tváři, z něhož jí bolí oči. Nechce se vrátit do Polska, ani za nic však nechce Francouzské občanství. V roce 1934, po sestřině sebevraždě, se stále častěji propadá do imaginárního světa plného utrpení. Boznańska pracovala až do posledních dní života a pouze u maířského stojanu nacházela sílu a duševní klid. Posledním velkým úspěchem malířky je účast na benátském Bienále, kde prodá pět obrazů, mezi nimi Portrét paní Dygatové. Koupí jej italský král. Olga Boznańska umírá v Paříži 26. Října 1940.
Její krásné obrazy si můžete prohlédnout v galerii obrázků.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martina Martina | Web | 29. června 2008 v 9:45 | Reagovat

Přiznám se, že o ní slyším poprvé. Prohlížela jsem si její obrazy a má velice zajímavou techniku, docela se mi líbí :)

2 Denisa Denisa | 29. června 2008 v 10:20 | Reagovat

Byla opravdu šikovná, ona se vlastně oddala malování. A taky snad jediná se začlenila k nej malířům jako žena. Její obrazy jsou opravdu mc krásné a zajímavé...

3 Cartimmandua Cartimmandua | Web | 29. června 2008 v 15:38 | Reagovat

Taky o ní slyším poprvé, ty její obrazy se mi moc líbí, je to jako by ožily. Ty postavy jsou pěkně ztvárněné.

4 Denisa Denisa | 29. června 2008 v 20:47 | Reagovat

To jsem ráda, že se líbí... Zkusím tedy najít další její obrazy, když se vám oběma tolik líbí.

5 Martina Martina | Web | 29. června 2008 v 21:27 | Reagovat

Jako velmi známou ženu-malířku znám jenom Fridu Kahlo, zkusím si Olgu zapamatovat :)

6 Denisa Denisa | 29. června 2008 v 21:38 | Reagovat

Tak tuto zase neznám já (podívám se na geogle obrázky). Jinak Olga Boznańska mě fascinuje i svým životem, který vedla.Jeden čas ji kritizovali, že má smutné obrazy (děvčátko s chryzantémami) a je to tak trošku pravda. Je zvláštní, že malíři vmalují své pocity do svých obrazů.

7 Denisa Denisa | 29. června 2008 v 22:29 | Reagovat

Tak jsem se dívala na její obrazy a už vím odkud vítr vane. Také ji znám, díky filmu, který jsem viděla, takže snad se mi podaří něco o ní napsat.

8 ViK ViK | 30. června 2008 v 18:41 | Reagovat

I já jsem o Olze ještě neslyšel. Líbí se mi například to děvčátko s košíkem ovoce, to je takový docela optimistický obrázek :o)

9 Denisa Denisa | 30. června 2008 v 20:41 | Reagovat

Jsem tedy ráda, že zrovna ode mně se dozvídáte o tak vynikající malířce, doufám tedy ,že když o ní zase někdy uslyšíte tak si na mě vzpomenete.

10 ViK ViK | 1. července 2008 v 17:29 | Reagovat

Jojo vzpomeneme :o)

11 Martina Martina | Web | 2. července 2008 v 11:28 | Reagovat

Určitě ;)

12 Mlle Mlle | Web | 11. února 2009 v 20:18 | Reagovat

Jé tak to se mi také líbí ;) To jsem předtím vůbec neobjevila... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama