Vymazání Hatšepsut z dějin

12. srpna 2008 v 21:22 | Denisa |  Velké Staroegyptské otazníky
Ke konci Thumosovy vlády byl učiněn o vymazání Hatšepsut z historických záznamů. Tato eliminace byla provedena zdánlivě se snahou o největší možnou důkladnost. Její kartuše a obrazy byly odstraněny z kamenných zdí - zanechaly velmi zřejmé obrysy mezer v uměleckých dílech. Také byla vyloučena z oficiálních dějin Egypta. Od této doby se historie vyvíjela bez regentské vlády stojící mezi vládami Thumose II. a Thumose III. V Dér el-Bahrí byly četné sochy Hatšepsut strženy a v mnoha případech rozbity předtím, než byly pohřbeny v připravených jámách. Za řekou v Karnaku byl dokonce učiněn pokus zazdít její obelisky. Je jasné, že snaha o přepsání historie se objevila až v druhé části vlády Thumose III., ale není jasné, proč se tak stalo.
Mnoho let egyptologové předpokládali, že to bylo damnatio memoriale (zahlazení paměti), úmyslé vymazání jména osoby, obrazu a paměti, které by způsobilo druhou, strašnou a stálo smrt na onom světě. Zdálo se, že to dává dokonalý smysl.
Thumose musel být spoluvládcem nechtěně a po mnoho let. Co by mohlo být přirozenější než přání zničit vzpomínky na ženu, která by působila takové bezpráví? Ale takové zhodnocení situace je pravděpodobně příliš jednoduché. Je vždy nebezpečné se pokoušet o psychoanalýzu u dávno mrtvých osobností a po tak dlouhé době, ale zdá se naprosto nereálné, že vyhraněný a soustředěný Thumose- nejen nejúspěšnější egyptský stratég, ale také vyhlášený atlet, botanik, historik a architekt - by se dvě desítky let trápil a vyčkával, než by se pokusil o pomstu na své nevlastní matce.
Zničení míst nesoucích Hatšepsutinu památku, navíc nepříliš časté a náhodné, bylo provedeno pouze na přístupných a viditelných obrazech. V případě, že by bylo dokončeno - a zajistit dostatečné nasazení pracovní síly bylo možné - bychom neměli tak mnoho obrazových scén s Hatšepsut. Je tedy možné, že Thumose zemřel dříve, než jeho akt odplaty byl vykonán, nebo že vůbec nikdy neusiloval o úplné vymazání Hatšepsut z paměti. V podstatě nemáme důkaz, že by Thumose nenáviděl, nebo chtěl odstranit Hatšepsut během jejího života. Kdyby tak chtěl učinit, určitě mohl. Jako velitel armády měl prostor pro úspěšný úder. Je docela možné, že Thumose, postrádající jakoukoliv nekalou motivaci, se na konci svého života snažil Hatšepsut přisoudit spíše pozici královny-regentky a vytvořit si tak i odpovídající mýtus i o sobě. Odstraněním nejzřetelnějších stop po její spoluvládě mohl Thumose prohlásit všechny její úspěchy jako spoluvládkyně za své.
Vymazání jména Hatšepsut, ať již mělo jakýkoliv důvod, vedlo k tomu, že se vytratila z egyptských archeologických a písemných záznamů. Když potom archeologové v 19. Století začali interpretovat texty na chrámové zdi Dér el-Bahrí, jejich překlady nedávaly smysl. Francouz Jean Francois Champollion, jenž rozluštil hieroglyfické písmo, nebyl sám, kdo se cítil zmaten zjevnými rozpory mezi slovy a obrázky:
Jestliže jsem se cítil poněkud překvapen, když jsem se podíval, jak kdekoliv uvnitř chrámu věhlasný Moeris (Thumose), ozdobený všemi oznaky královské moci, dává přednost této Amenenthe (Hatšepsut), jejíž jméno jsme marně hledali na královských seznamech, ještě více jsem užasl, když jsem četl nalezené nápisy, kde kdekoliv se jednalo o krále s bradkou v obvyklém šatu faraona, byla slovesa a podstatná jména uvedena v ženských tvarech, jako by zde byla myšlena královna. Stejou zvláštnost jsem nacházel všude kolem…
Do konce 19. Století byla odhalena pravda a navzdory svému maskulinnímu vzezření byla Hatšepsut znovu identifikována jako ženský král.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ViK ViK | 13. srpna 2008 v 7:42 | Reagovat

Fíha. Zajímavý článek :o)

Kdysi jsem v televizi viděl nějaký dokument, kde něco podobného archeologové a vědci řešili. Taky šlo o nějakou osobu, jejíž identitu se pokusil vládce zcela smazat a znemožnit jí tak posmrtný život. Je zajímavé, v co všechno tehdá egypťané věřili.

2 Cartimmandua Cartimmandua | Web | 13. srpna 2008 v 11:21 | Reagovat

Je to parádní příklad toho, co všechno dokáže nenávist... hodně velká nenávist, protože podle mne, smazat vše, co ukazuje, že tu někdo žil,je absolutní zlo.

3 Denisa Denisa | 13. srpna 2008 v 21:15 | Reagovat

Vik + Cartim: určitě je to nenávist. My vlastně nevíme jaká byla ve skutečnosti Hatšepsut, třeba byla jako macecha opravdu zlá a zanechala na Thumosovi nějaké následky. Jinak vám děkuji za komentáře...

4 Polgara Polgara | Web | 14. srpna 2008 v 11:38 | Reagovat

O téhle královně jsem četla krásný historický román o Pauline Gedgeové (jak jinak, že?).

A opět chválím článek

5 Cartimmandua Cartimmandua | Web | 14. srpna 2008 v 14:36 | Reagovat

Deni: Máš pravdu, nemůžeme vědět jaká skutečně byla a jak se k Thumosovi chovala. Ale i tak je to hrozné.

6 Denisa Denisa | 14. srpna 2008 v 16:00 | Reagovat

Polgara: děkuji za pochvalu. Já zatím o ní žádný román nečetla, ale umím si ho představit, protože Hatšepsutin život je opravdu jako stvořený pro napsání románu.

Cartim: no právě, jestli to byl Thumose, což určitě ano tak zřejmě k tomu měl opravdový důvod jí tohle províst, zřejmě mu musela citově ubližovat už od mala a to se nese celým svým životem.

7 Tomino Tomino | E-mail | 17. srpna 2008 v 16:48 | Reagovat

Hatšepsut je zajímavá osobnost egyptských dějin, a také je to žena, která si udržela trůn na dlouhých 22 let a vládla Egyptu jako královna, později můžeme říci jako faraón, ale nejde uvést kombinace faraónka  apod. to je pekelné slovo. Hatšepsut razila mírovou cestu, postavila mnoho staveb, poslala výpravu do země Punt a dala najevo svojí lásku vůči svému otci  Thutmósi I. a božskému otci Amónovi v podobě svatostánků ve svém skalním chrámu Džeser - džeseru v Dér el - Bahrí. Období její vlády bylo klidné a mírové, jenže Egypt trpěl neustálou hrozbou z napadení a tak si myslím, se to hodilo do karet i Thutmósi III., který dosedl na trůn hned po Hatšepsut a dobýval nové území a hlavně upevnil hranice Egypta. Nabídl bych rád všem, kteří mají Hatšepsut rádi, aby si přečetli román Král a bohyně öd Judith Tarr a Dítě jitra od Pauline Gedge. Oba romány jsou o Hatšepsovet, ale každý je popsaný jinak a nedá se říct, že by jeden román byl lepší. Každý má jiné citové zabarvení a i konec a smrt milované královny je i zde jiná.

8 Denisa Denisa | 17. srpna 2008 v 21:15 | Reagovat

Tomino: díky za hezký komentář, doufám, že tvé komentáře najdu víckrát...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama