Záhada ženské mumie

28. července 2009 v 21:51 | Denisa |  Zajímavosti
V roce 1821 Augusta Granvilla (prosnulý chirurg a gynekolog) uchvátilo vyprávění Archibalda Edmonstona, jednoho z jeho pacientů, který se tehdy právě vrátil z výpravy do Egypta. Ve vesnici Kurna nedaleko Luxoru se Edmonstonovi podařilo koupit kompletní mumii v neporušené rakvi. Egyptské mumie byly v té době v Anglii v módě. Veřejnost nelákala ani tak mumifikovaná těla jako spíš množství nádherných šperků, které se podle očekávání měly nacházet v pohřebních komorách. Granvillův zájem byl opačný. Chtěl rozluštit záhadu procesu balzamování lidských těl.
Požádal proto Edmonstona, aby mu mumii půjčil k podrobnému průzkumu. Ten souhlasil, rakev mu poslal a následujících šest týdnů Granville strávil postupným odkrýváním těla a jeho podrobným studiem.
Když odklopil víko rakve, spatřil tělo ležící na dlouhé desce. Pokrývalo ji několik skleněných korálků a zrnek pšenice. Obvazy byly omotány s neobyčejnou pečlivostí, kterou Granville jako chirurg dokázal ocenit. Jakmile je odstranil, zjistil, že má před sebou mumifikované ženské tělo ve velmi dobrém stavu. Žena byla zřejmě za života trochu při těle, jak dosvědčovaly záhyby kůže nad břichem. Další poznatky mohl vzhledem k tehdejší technice přinést jen skalpel.
Po otevření těla a průzkumu pánevních kostí vyšlo najevo, že žena zemřela ve věku padesáti až pětapadesáti let. Měla za sebou porod a dokonce bylo možné odhadnout, na jakou nemoc zemřela. Byl to nádor vaječníků. Pravděpodobně šlo o nejstarší důkaz výskytu tohoto zákeřného onemocnění v historii.
Největší záhadou pro Granvilla byla metoda balzamování. Podle řeckého historika Herotoda, který se balzamování v Egyptě osobně zúčastnil, velmi záleženo na majetku zesnulého. Kvalitní péče, kdy při balzamování byly orgány z těla vyjímány otvorem v břišní dutině a uchovávány odděleně, byla vyhrazena jen pro bohaté. Pro chudší klienty se většinou používal výplach žíravinou, která se vlévala konečníkem do břišní dutiny. Tam rozpustila orgány, a poté se opět vyčerpala.
Mumie zkoumaná Granvillem neměla v břišní dutině otvor a většina orgánů se nacházela na svém místě. Musela být proto balzamována jinou metodou, o níž se Herodotos mezmínil. Kůže byla pružná a klouby ohebné. Všude byla přítomna voskovitá látka, kterou Granville pokládal za směs včelího vosku a asfaltu Vyvodil z toho, že tělo muselo být několik hodin nebo i dní ponořeno do nádoby s tekutou směsí těchto látek a zahříváno mírným plamenem. Vyzkoušel stejným způsobem balzamovat těla dětí, která se narodila mrtvá, a měl úspěch. Své poznatky přednesl před královskou společností a měl úspěch. Uspořádal několik přednášek a dokonce i veřejnou prezentaci práce s mumií. Aby dokázal pravdivost svých závěrů, nechal sál osvítit svícemi, které byly vyrobeny z vosku získaného přímo z mumie.
Tělo postupně rozdělil na menší kusy, které nakonec skončily v kabicích archivu Britského muzea. Posto třiceti letech je tam objevil egyptolog John Taylor a se svým týmem provedl nejmodernějšími metodami detailní průzkum zbylých orgánů a tkání.

SOUČASNÝ PRŮZKUM
Egyptologům se podařilo rozluštit nápisy na rakvi a zjistit, že mrtvá žena se jmenocala Irtyersenu, doslova paní domu. Styl provedení rakve a radiokarbonové datování určilo, že pochází z počátku 6. století př. n. l.
Taylorův tým dále zjistil, že Irtyersenu skutečně trpěla nádorem vaječníků, který však pravděpodobně nebyl zhoubný. Příčina smrti ležela jinde. Plíce nesly stopy zánětu a byly tam i bakterie tuberkulózy. Přesnější poznatky by měly být zveřejněny v nejbližší době.
Pokud jde o způsob balzamování, Granville měl pravdu jen zčásti. Chemická analýza provedená v Britském muzeu nepotvrdila ani přítomnost asfaltu, ani včelýho vosku. V těle proto mohl být přítomen tzv. mrtvolný vosk, který se vytváří za určitých podmínek přeměnou tělních tuků. V těle Irtyersenu ho mohlo být dost na výrobu několika svíček. Mumie se zřejmě zachovala v dobrém stavu jen shodou okolností, zejména díky prostředí, v němž byla uložena. Původní polohu hrobky ale nikdo nezná. Záhada mrtvé Irtyersenu proto trvá dál.

Opsáno z časopisu 100+1
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ViK ViK | 29. července 2009 v 15:37 | Reagovat

Jé Deni, ty máš krásný nový design :o) Jen ta písmenka jsou na mne hodně malá, ale to nic, já si stránku v prohlížeči zvětším :o)
Článek je zajímavý. Já se vždycky divím, jak dokážou vědci po takové době, vlastně skoro 2500 let, určit, na co člověk zemřel, jaká byla jeho životospráva a kolika let se dožil.
A ještě jsem si všiml, že je to článek ze 100+1 .. já si ten časopis kupuju :o)

2 Cartimmandua Cartimmandua | Web | 29. července 2009 v 16:09 | Reagovat

Přidávám se k pochvale Tvého nového designu. Je úžasný. I já se tedy přiznám (jako nositelka brýlí), že písmenka jsou na mě docela malá, ale to mě neodradí od čtení Tvých pěkných článků. :)

3 Denisa Denisa | 29. července 2009 v 17:27 | Reagovat

Vik + Cartim: moc vám děkuji :-) ten disign jsem si stáhla ze stránek té autorky takže není dělaný jen pro mne, já jsem už dlouho chtěla změnu tak jsem se rozhodla a vybrala si tenhle, protože se mi moc líbil a velikost písma jsem už zvětšila tak snad už to bude OK :D

4 ViK ViK | 29. července 2009 v 18:09 | Reagovat

Díky Deni, teď se mi to bude číst mnohem líp. Já totiž stejně jako Cartim nosím brejle :o)

5 Martina Martina | Web | 29. července 2009 v 20:25 | Reagovat

Ahoj Deni, máš opravdu nádherný layout! Mám ráda tmavé barvy. Také už jsem přemýšlela o změně, ale nový kabátek bych si nechala udělat opět od Ivushy, jenže ta je víc než zaneprázdněná...

Na blogy teď nemám moc čas, tak jsem ráda za Tvůj článek - zas něco nového z milovaného Egypta ;)

6 Cartimmandua Cartimmandua | 29. července 2009 v 20:43 | Reagovat

Děkuji Deni za to zvětšení, je to o moc lepší, nemusím tak mhouřit očka.

A už se těším na další článečky, které jak doufám, přibydou co nejdříve. ;)

7 corly corly | 29. července 2009 v 21:23 | Reagovat

No,to by mě docela zajímalo,co budou vědci říkat o nás,až nás někdy v budoucnu vykopou a prostudují....:-))
Opravdu neuvěřitelné,co se dá všechno zjistit.
A Deni,moc krásně sis vybrala!:-)Takové obrázky jsou taky šálek mého čaje.:-)

8 Denisa Denisa | 1. srpna 2009 v 16:56 | Reagovat

[5]: Jé Marti, to jsi mne potěšla svou návštěvou :) já mám také od Ivushy objednaný, ale čekám a čekám a už to chtělo tu změnu, tak jsem se rozhodla...
Jinak já snad o ničem jiném snad chuť nemám psát jen o milovaném Egyptě :)

[6]: budu se snažit Catim

[7]: to bude určitě moc zajímavé, co asi o nás budou psát...
Jinak děkuji, já si myslím, že se ti toto líbí, ty jsi taky taková tajemná osůbka:)

9 corly corly | 7. srpna 2009 v 19:37 | Reagovat

Deni,tak to má být,ne?Však si jsme v mnohém podobné...:-)

10 krovka Králičí krovka Králičí | E-mail | 25. prosince 2009 v 12:10 | Reagovat

Auuuj, jak se máte? Velmi zajímavé, ne? Miluju to tu! Jsem tu jako doma, chodím sem pod přezdívkou KrindaJenda ne že bych se tak jmenovala :-))) Jmenuju se (rozlušti šifru) liKroLrvÁtiRasA. Velmi zajímavá stránka, nemyslíte? Tak ahoj, třeba se potkáme pod stejnu přezdívkou v jiných blozích ;-)))

11 Denisa Denisa | 26. prosince 2009 v 20:32 | Reagovat

To jsem ráda, že to tu miluješ, to jsem fakt nečekala, že se dočkám takovýho potěšení :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama